Velkým červnovým výletem byla výprava na rafty po řece Jizeře. Vyrazili jsme dopoledne z Líšného, plně jsme obsadili dva rafty a hned po 1km jsme si u lanového centra v Malé Skále dali přestávku. Sledovali jsme školní výpravy, jak zdolávají jediný jez, který nás cestou čekal. Skočili jsme do lodí rychle, než se u jezu utvořila další fronta. Oba naše rafty jez hladce zvládly a my jsme si dali pod jezem ještě jednu zastávku pod mostem a zašli se podívat na Boučkův statek. Pak už jsme zastavili jen jednou, těsně před cílem, protože jsme nevěděli, že naše konečná zastávka v kempu Zrcadlová koza je za zatáčkou. V kempu jsme se najedli, pohráli si na úžasném hřišti, pohladili si kozy i prasátka, která se tam volně pohybovala, a pozdě odpoledne jsme vyrazili k domovu.
Jako každý rok jsme vyrazili na samosběr jahod. Menší děti sbíraly do bříška, větší už letos pomáhaly a sbíraly do svých košíků. Když jsme naplnili všechny nádoby, co jsme měli, přesunuli jsme se na zahradu k Hance, kde si děti ještě pohrály a maminky v klidu popovídaly. Nejmenší děti si od Péti vyžádaly čtení z knížky.
O prázdninách jsme se občas setkávali a vyráželi společně na koupání, na hřiště nebo do sadu. Vyzkoušeli jsme náš nový domeček a jednou jsme tam zkusili i přespat. Ještě před příjezdem do sadu se strhla bouřka, která skácela strom na jedinou příjezdovou cestu. Takže jsme začali hned dobrodružstvím a prořezáváním si cesty. Díky dešti bylo kolem domečku plno jílovitého bahna, které děti inspirovalo k mnoha hrátkám. Večer jsme si udělali ohýnek a opekli buřty a za tmy jsme se vydali na výpravu za netopýry. Unavené děti i některé maminky usnuly celkem rychle. Ostatní si ještě popovídali u ohýnku, dokud nedošlo suché dřevo. V sadu zatím nemáme zdroj vody, takže všichni jsme byli zabahnění až do druhého dne, kdy jsme se omyli v tůních Hladoměř.
